Můj příběh – část první: Čas SKO(N)ČIT
Milí, tak je to tu…
Rok 2023… další pětiletej cyklus je za náma a nastal čas SKO(N)ČIT do neznáma.
Ne snad proto, že náš život řídí pětiletý cykly v kalendáři. Ani proto, že by to byl předem určenej plán. Víte, já na ty termíny moc nejsem, nemám vlastně ani kalendář, ani hodinky. A mobil, tak ten mám vždycky tam, kde byste ho nejmíň hledali. A když se jednou za čas snažím dělat něco organizovaně, napíšu si poznámky na milion papírků a čert ví, kde vlastně potom skončej. Taky věčně chodím pozdě a co víc?
Už jsem tím nakazila i Filipa a ten teď chodí snad ještě pozdějc než já, a to je co říct!
To on byl z nás dvou ten dochvilnej a takříkajíc společensky zodpovědnej. Ten, díky komu nám nikdy neuletělo letadlo. Pravda, to všechno pořád platí… ale až na ten čas! Ten už u nás nedrží v rukou ani jeden. A letadlo nám možná neuletělo jenom proto, že už několik let jezdíme všude autem. A to na vás (téměř) vždycky počká tam, kde ho necháte. Navíc si do něj můžeme zabalit i hyperaktivního psa. A svačinu taky! Pro psa i pro nás. Prostě samá výhoda.
Ovšem ten čas, ten byl pro mě zkrátka vždycky nepřítel.
O tom by vám mohla vyprávět celá moje rodina, kamarádi i známí a vlastně všichni, kdo mě znaj či znali. Taky hodně dávno bývalí šéfové i kolegové a vlastně všichni, kteří s časem až takový problémy nemají. Možná k nim patříte i vy, a právě si říkáte: ,,Panebože, nesnáším lidi, kteří chodí pozdě! Stačí si snad hlídat čas, nebo budíka třeba.“ No, věřte mi, NESTAČÍ. Vždyť já přišla pozdě i na naše první rande. O půl hodiny!
Proč, to vysvětlit nedokážu. Je to zkrátka něco mezi nebem a zemí, co mě a čas dává do vzájemnýho nesouladu. Je to jako sladkokyselá omáčka, všem chutná, ale vy to prostě pořád zkoušíte a nic. Nic. Nic a nic. S léty se ale k pozitivnímu obrátila jedna věc a to ta, že už vlastně nikdo nečeká, že přijdeme včas. A to je vám FAKT VELKÁ ÚLEVA.
A víte, co ještě je fakt velká úleva? (Na) NIC NEČEKAT a dovolit si poslechnout to volání uvnitř a SKO(N)ČIT.
S časem. Se sladkokyselou omáčkou. S čímkoli jen chcete.
Pustit všechno, co už nevzniká z čistý radosti a upřímnosti. Vydat se do neznáma a zase jednou nechat promluvit Život.
…BEZ CÍLŮ, BEZ JISTOT, BEZ PŘEDSUDKŮ.
A tak vám po krásnejch a dlouhejch více než pěti letech musím říct, že…
NAPIŠTE KOMENTÁŘ